Rychlost - tradice - spolehlivost

Jaký druh dřeva zvolit?

Smrk se u nás pro roubené a srubové domy používá nejčastěji, protože má rovný kmen a jde o nejběžnější, tedy nejdostupnější druh dřeva. Z níže uváděných dřevin je však ve venkovním prostředí nejméně trvanlivý. Pro konstrukci krovů a jiných nepravidelně namáhaných prvků jde naopak o nejlepší materiál, neboť má dobrou "tvarovou paměť" (při výchýlení z přirozené polohy, například působením tlaku shora na stropní trám či krokev v konstrukci krovu, se po zmizení tlaku vrací smrk do své původní polohy nejsnáze). Smrkové dřevo neoplývá výraznou vůní.

Borovice se v Norsku pro dřevostavby používá nejčastěji. Starší stromy mají veliké prosmolené jádro, které je velice trvanlivé i po přímém vystavení povětrnostním podmínkám. Navíc borovice krásně voní. Řezivo z borovice (trámy, fošny, prkna) je u krajů světlé (bělové, vnější dřevo), vprostřed pak červené (jádrové dřevo). Borovice má tu nevýhodu, že její bělové (vnější) dřevo při zapaření velice snadno zamodrá. Na jeho kvalitě se sice nic nezmění, zamodrání však nemusí působit příliš estetickým dojmem.

Modřín je svou trvanlivostí při vystavení povětrnostním podmínkám srovnatelný s dubem. Dělávala se z něj například meliorační potrubí, zakopaná v zemi! Téměř celý objem kmene modřínu vyplňuje prosmolené a velice odolné jádrové dříví. Při použití modřínu pro srubový či roubený dům musíme počítat s jeho značným ztmavnutím. U srubového (roubeného) domu doporučujeme použít modřín jako první spodní kládu (trám), která je v kontaktu se základovou deskou či pilířem; bude se totiž potýkat s největší vlhkostí. Mnoho starých českých roubenek má uhnilé právě spodní trámy.

Z dalších dřevin se pro stavbu roubenek a srubů používají již cizokrajné materiály (cedr, severský smrk či borovice,...). Jde zaručeně o kvalitní materiály, avšak nabízí se otázka, do jaké míry je dovoz těchto materiálů šetrný vůči životnímu prostředí...

Doporučujeme tedy použít pro první, nejspodnější kládu (trám) modřínové dřevo. A dále pak borovici či smrk, dle vlastních nároků a sympatií...

Výběr stromů pro stavební dříví

Točivost. Vybíráme stromy, které mají rovná vlákna, jsou pravotočivé (točivost menší než 1:10), či jen mírně levotočivé (do točivosti dřevních vláken 1:20).

Kde strom roste. Vyhýbáme se obloukem stromům, které rostou osamoceně, na kraji lesa, v nestabilních strmých svazích apod. Jsou totiž vystaveny větší zátěži povětrnostních podmínek, než stromy rostoucí uvnitř lesa na stabilní půdě. Strom musí o rovný přirozený růst více bojovat, což se zákonitě projeví ve vnitřním pnutí jeho dřeva, a následně ve větší síle a snaze se při vysychání všelijak "kroutit".

Zimní dříví. Nejtrvanlivější a též nejstabilnější (nejmenší snaha ke "kroucení" při vysychání) je dřevo pokácené v zimě, když je převážná část mízy stromu v zemi, v kořenech. Díky tomu má strom menší procentuální vlhkost, rychleji tedy vysychá, tolik nepraská (výsušné trhliny) a méně se při vysoučení bortí a kroutí. S mízou jsou v zimě v kořenech taktéž i mnohé voňavé látky, které lákají dřevokazný hmyz i po úplném vyschnutí dřeva. S pokácením dříví v zimě jim chutnost sousta značně snížíme.

Fáze Měsíce. S fázemi Měsíce se taktéž mění množství látek ve stromu. Dorůstající Měsíc "vytahuje" látky nahoru, naopak při couvajícím Měsící se stahují ke kořenům. Novoluní je prý pro kácení stromů nejlepší. Je na uvážení každého, jak veliký význam má ohled na fáze Měsíce při kácení dřeva. Zaručeně však nějaký význam má.

Zdroj:  http://www.roubenkyasruby.cz/odrevu3.html

.

 

Vyhledávání

Fotogalerie: Jaké použít dřevo?

/album/fotogalerie-jake-pouzit-drevo-/img-0038-jpg/
/album/fotogalerie-jake-pouzit-drevo-/img-0013-jpg/